Nebezpečí pro tučňáky:
Predátoři na zemi i v moři
Pumy (Puma concolor), které loví tučňáky magellanské na řadě míst, nejsou jejich jedinými nepřáteli. Mnohem větší nebezpečí pro ně představují ploutvonožci, především lachtani hřivnatí (Otaria flavescens) a tuleni leopardí (Hydrurga leptonyx), kteří je pronásledují přímo ve vodě.
Neméně obávaným nepřítelem je buřňák obrovský (Macronectes giganteus). Tento agresivní lovec s více než dvoumetrovým rozpětím křídel na ně útočí ze vzduchu a dokáže je ulovit v moři i na souši. Naprostou pohromu pak dokáže způsobit mezi mláďaty, která opustila hnízdní noru.
Tučňáci v Jižní Americe ubývají
Tučňák magellanský (Spheniscus magellanicus) obývá nejjižnější části pobřeží Jižní Ameriky a přilehlé ostrovy v Tichém i Atlantském oceánu. Vědci odhadují, že jich v současné době je 1 300 000 hnízdních párů, v červeném seznamu IUCN jsou proto vedeni jako málo dotčený druh.
To se však může brzy změnit, protože jejich stavy se snižují. Nejvíc je ohrožuje znečištění pobřežních vod ropnými produkty. Vědci odhadují, že jen v Argentině mají úniky ropy každoročně na svědomí přes 40 tisíc uhynulých tučňáků.
Klimatické změny: Nedostatek ryb a moc lidí
Další hrozbou jsou klimatické změny a s tím související změny migračních tras ryb. V době hnízdění musejí tučňáci plavat za potravou až o 40 km dál do moře, aby se uživili. Jedinec, který zrovna zůstává na hnízdě, proto hladoví delší dobu.
Největší dopad však má nedostatek potravy na mláďata, která opouštějí nory nedostatečně vyvinutá a nejsou připravena na pobyt v chladném moři. V posledních letech navíc tučňáky ohrožuje nadměrná turistika. Množství lidí v kolonii stresuje především mláďata, která hůř přijímají potravu, zpomalují svůj vývoj a jsou náchylnější k nemocem.
Infografika: Výzkum tučňáků v NP Monte León
Výzkum probíhal v Národním parku Monte León v argentinské provincii Santa Cruz.
